Nejbližší akce pro veřejnost:

Obecní den ve Chvalíkovicích 15.6.2024

Vítejte v naší honitbě,
která získala ocenění "Honitba roku 2021"

Na jihovýchodě Opavy mezi Kylešovicemi, Komárovem, Chvalíkovicemi a Raduní v celkové rozloze 1914 ha, z níž 225 ha zabírá les, 46 ha vodní plochy, 21 ha plochy ostatní a 1622 ha je zemědělská půda. Budeme rádi, když se rozhodnete poznat více...


Myslivost

je především poslání

kterému se věnujeme ve svém volném čase. Svou prací a péčí o přírodu a volně žijící zvěř, chráníme a zvelebujeme národní přírodní bohatství pro další generace. Rovněž pak svou spolkovou činností uchováváme část národního kulturního dědictví, kterým jsou myslivecké zvyky, mluva, tradice, ale i výtvarný, slovesný i hudební vliv mysliveckých činností. Ale hlavně jsou to i každodenní aktivity, kterými plníme své povinnosti chovatelů zvěře a ochránců přírodního bohatsví.

Podstata myslivosti

Její podstatu přesně vystihuje definice uvedená v ust. § 2 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: „Myslivostí se rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví“.
 
V očích mnoha občanů ČR je myslivost často nesprávně považována za samoúčelnou volnočasovou aktivitu, podobně jako jiné zájmové aktivity (např. provoz sportovních činností). Tento pohled, mnohdy založený na skutečnosti, že myslivost je provozována částí veřejnosti většinou ve volném čase, je častou příčinou střetů zejména mezi myslivci a veřejností, která využívá ke svým aktivitám volnou krajinu.
 
K zamezení vzniku nedorozumění, plynoucích z neznalosti právní podstaty myslivosti může přispět Nález Ústavního soudu ČR č. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006, který také uvádí:
 
„Myslivost v naší právní úpravě není a nikdy nebyla považována za sport, přičemž dle stanoviska Evropské komise, které si ministerstvo s ohledem na vstup České republiky do Evropské unie vyžádalo, je posuzování myslivosti jako takové s ohledem na (různé) kulturní a historické tradice každé členské země ponecháno na národních legislativách.“….. „Soubor dříve vyslovených premis dovoluje Ústavnímu soudu vyslovit základní zásadu použitelnou při posuzování projednávané věci, totiž že realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva. Pokud by vlastnické právo bylo vykonáváno takovým způsobem, který by eliminoval myslivost a výkon práva myslivosti, byl by výkon vlastnického práva v rozporu s čl. 11 odst. 3 Listiny (Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.)“….. Při hodnocení podstaty právní úpravy myslivosti, jak vyplývá z uvedeného, Ústavní soud dospěl k závěru, že se jedná o činnost sloužící k realizaci ústavně zakotveného úkolu státu (čl. 7 Ústavy České republiky). Plnění ústavní povinnosti proto nelze nemít za plnění úkolu v obecném, či dokonce ve veřejném zájmu.
 
S ohledem na svou dlouhou historii, význam a společenské postavení byla myslivost na počátku roku 2012 zapsána na oficiální Seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky, vedený Ministerstvem kultury.
 
Stát rovněž prosazuje veřejné zájmy hájené zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a to prostřednictvím orgánů státní správy myslivosti, uvedených v ust. § 57 tohoto zákona.